na Blog.cz

"Už mě nikdy takhle nesmíš vyděsit!" vynadala Callie Luce ve středu večer. Bylo to těsně před západem slunce a Luce stála v telefonním koutku. Byl mrňavý, stísněný a stál uprostřed ředitelny.

Mělo to do soukromí daleko, ale alespoň se kolem nikdo nepoflakoval. Stále jí bolely paže z jejího včerejšího trestu a její hrdost byla zraněná z toho, jak Daniel utekl v moment+, kdy já vytáhli z pod sochy. Ale pro těchhle patnáct minut se Luce snažila vytlačit všechno ze své mysli, aby nasákla každé úžasné slovo její nejlepší kamarádky a mohla jí v tomhle čase říct co nejvíc. Cítila se dobře, když slyšela pronikavý hlas Callie. Luce se nikdy nestarala, že Callie skoro řve.

"Slíbily jsme si, že nebude ani hodina, kdy bychom spolu nějak nemluvily," pokračovala dál vyčítavě. "Myslela jsem, že tě někdo snědl zaživa! Nebo že jsi uvázla v izolaci nějaké svěrací kazajky, ve které si ani nemůžeš podrbat tvář. Sakra, myslela jsem si, že jsi vstoupila do devátého kruhu-"

Mno jak už všichni asi víte, tak jsem se zbláznila do trilogie o Luce a Danielovi...Dess jsem taky zaměřila na tento příběh...a musím říct že po dlouhé dřině...asik 2 hoďky...vím, některé se dessem srbete i víc a jsou upe dokonalé...¨ten můj sice není až tak dokonalý...ale musím říct, že pomalu ale jistě přicházím na různé triky jak propojit obrázky atd... Na dess jsem si stáhla asi milion obrázků, ale použila jich jen pár...tak nwm jestli je nechat na další des...ale asi jo...už budu přemýšlet a pomalu makat na Vánočním dessu abych vás všechny upe ohromila!!!Prostě tenhle Vánoční dess musí být perfektní a podle mých představ=)

Tenhle dess se mi moc líbí a musím se pochválit že se mi i celkem povedl...ale není dokonalý...jsou na něm viditelné mouchy, které se mi už opravdu nechcou odstraňovat...tak snad je překousnete a pak si užijete dokonalý Vánoční dess=)

Tak zatím kočky!!!

Vaše Teujfel =o*

Ahojky holky tak co jak bylo dneska??? Mno musím říct, že konečně držím tu dukanovku, tak jak bych měla...a možná i ještě o něco lépe=) Je to už čtvrtý den a já ještě nic neporušila=) Tak snad to nezakřiknu a tentokrát vydržím až do konce=) Jinak jsem si všimla, že Vás knížka moc nezaujala, tak když tak mi napiště jestlil ji někdo z vás čte nebo ne...ať sem zbytečně nedávám články, které stejně nikdo nečte=) Jo, málem bych zapomněla - jídleníčky budou tak trochu o den pozadu...večer se na kompa dostanu jen málokdy a když si naplánuju jídelák, tak to nikdy nedopadlo dobře...=) Tak tady je za včerejšek:

Snídaně: nic

Svačina: nic

Oběd: 1pl kuřecí šunky

Svačina: 100g kuřecích pečených prsíček(bez kůže samozřejmě)

Večeře: 4pl kuřecí šunky, 2 korbačíky

Pohyb: 30min rychlá jízda na kolečkových

Mno jinak už pracuju na novém designu...mám upe úžasnou představu, ale ne a ne se mi to provést v reálu...tak jsem sama zvědavá jak mi to dopadne=) Mno nic musím se jít učit...tak zatím čago belo!!!!

Ahhh, úterý. Vaflový den. Tak dlouho, jak si jen Luce pamatovala, vždycky letní úterý znamenalo čerstvou kávu, překypující misky s malinami a šlehačkou a talíře plné zlatavých, křupavých vaflí. I letos v létě, i když s ní začali její rodiče jednat trochu se strachem, byl vaflový den věc, se kterou mohla počítat. Mohla by se v úterý ráno válet v posteli, a i kdyby si nebyla ničeho jiného vědoma, instinktivně by věděla, co za den bylo.

Luce začuchala. Pomalu přicházela k rozumu. Pak začichala s trochu větší chutí. Ne, necítila žádné vaflové těsto, jen kyselý zápach oprýskaných nátěrů. To jí úplně probudilo a ona se ocitla v jejím stísněném pokoji na koleji. Vypadalo to tu, jako by to tu někdo připravil do show, renovace domů. Pondělní dlouhá noční můra se k ní vrátila: kapitulace jejího mobilního telefonu, incident se sekanou, Molly se smrtícím pohledem v jídelně, dotek Daniela v knihovně. Co se mu stalo, že byl tak zatrpklý? Luce neměla ponětí.

Luce zatočila dolů do zatuchlé místnosti, která vedla k jejímu pokoji. Vlekla červenou Camp Gurid tašku s popruhem, pod kterou se lámala v kolenou. Stěny tu byly barvy zaprášené tabule-a celé místo bylo až podivně tiché, až na příšerné hučení zářivky, visící z vodou potřísněného, kazetového stropu.

Luce byla překvapená, že vidí tolik zavřených dveří. Když byla na Doveru, vždycky si přála víc soukromí. Na celé koleji se celý den rozléhala hudba z různých párty. Nemohli jste jít do svého pokoje, abyste nezakoply o dívky, které seděly na schodech se zkříženýma nohama a ve stejných džínách nebo abyste nenarazili na líbající se pár, opírající se o zeď.

Ale na Sword&Cross ... dobře, třeba už začínají pracovat na své třiceti stránkové eseji ... tu byla mnohem uzavřenější společnost lidí.

Pořád ještě byla rozladěná tím, co cítila dneska ráno, když viděla Daniela. Táhlo jí to k němu-pořád ale nechápala, kde se to v ní bere. Přesto to tady bylo znovu. Nemohla odtrhnout oči z jeho blond vlasů a z hladké linie jeho čelisti. Odmítla, aby jí chytil, jak na něj zírá. Nechtěla mu dát žádnou možnost, aby jí podruhé ztrapnil.

"Cokoliv," posmívala se jí Arriane. "Je to tak. Zaměřuješ se na hamburger, abys neslyšela Satanovo volání." Ukázala na Daniela, který vypadal, že se intenzivně zaměřil na žvýkání jeho hamburgeru. Sakra, vypadal jako někdo, kdo předstírá, že se intenzivně zaměřuje na žvýkání svého hamburgeru.

Takže po měsíci zase moje míry...mno jak tak na to koukám míry ujdou, ale váha roste...=(

Tak konečně sem dodám jídelníčky za poslední 2 dny=) Rozhodla jsem se držet takovu menší hladovku...=) Tak doufám, že ji vydržím co nejdéle a doufám, že ji vydržím dlouho!!! Ale rozhodně se nehodlám nějak extrémně týrat...pokud budu mít hlad, že neusnu tak se samozřejmě najím=)

Luce měla papír s plánkem školy, poloprázdný blok, do kterého začala psát loni v Doveru Moderní evropskou historii, dvě tužky číslo dva, její oblíbenou gumu a náhlý špatný pocit, že by Arriane mohla mít o třídách ve Sword&Cross pravdu.

Zatím se tu odněkud vzal učitel. Chatrné stoly byly uspořádány v nahodilých řadách a skříň s materiály k hodině byla zabarikádovaná stohy zaprášených krabic, které se hromadily před ní.

Ale co bylo horší, žádnému z dětí ve třídě to nepřišlo divné. Ve skutečnosti si asi žádné z dětí nevšimlo, že byly vůbec ve třídě. Všichni stáli blízko oken, přičemž si dopřávali poslední tahy z cigaret a polohovali extra velké zavírací špendlíky na svoje trička.

"Ostříhej mi vlasy, jako je máš ty," řekla.

"Co?" Luce zalapala po dechu. "Tvoje vlasy jsou krásné."

Byla to pravda. Arriane měla dlouhé husté kudrnaté vlasy, které Luce tak zoufale chyběly. Její volné černé kadeře zářily ve slunečním světle s nádechem červené. Luce si zastrčila vlasy za uši. Ještě nebyly dost dlouhé, aby se s nimi něco dalo dělat. Plácla sebou na tribunu před nimi.

Podívala jsem se na telefon ještě jednou, naposledy. Viděla jsem, že jsem měla dvě nové zprávy. Zdálo se nemožné, aby šlo o moje poslední dvě zprávy. První z nich byla od Callie.

Hned mi zavolej! Budu čekat na telefonu celou noc a budu připravená na nášup. A pamatuj si na mantru, kterou jsem ti řekla. Přežiješ to! BTW, je to dobrý, myslím si, že už na to každý zapomněl...

Typická Callie. Vždycky psala tak dlouhé zprávy, že Lucein zatracený telefon vždycky zprávu od čtyři řádky uříznul. Ale na jednu stranu se Luce skoro ulevilo.

Luce vtrhla do rozsvícené haly školy Meč&Kříž o deset minut později, než původně měla. Robustní průvodce s brunátnými tvářemi a přitisknutou schránkou pod bicepsy, jako ze železa, všem rozdával příkazy - což znamenalo, že Luce byla zase pozadu.

NA ZAČÁTKU

Helston, Anglie září 1854

Kolem půlnoci její oči konečně nabyly tvar. Pohled v nich byl kočičí, napůl rozhodný a napůl váhavý - obojí znamenalo potíže. Ano, tyhle oči vypadaly tak skutečně. Měla zvednuté svoje krásné, elegantní obočí, které bylo jen palec od tmavého vodopádu jejích vlasů.

Držel se od papíru na vzdálenost paže a plánoval svůj další pohyb. Bylo to těžké, pracovat bez toho, aby byla poblíž něj, ale potom, v její přítomnosti, nikdy nemohl kreslit. Od té chvíle, kdy přijel z Londýna - ne, od té chvíle, kdy ji poprvé uviděl - musel být vždy opatrný na to, držet se od ní dál.

Každý den byla blízko něj a každý den to bylo obtížnější než kdy dřív. To byl důvod, proč se dnes ráno chystal odjet-do Indie, na americký kontinent, nevěděl kam. Všude tam, kde skončí, to bude jednodušší, než tady.

Naklonil se znovu s povzdechem nad výkres. Použil palec, aby mohl rozmazat perfektní linii jejího spodního rtu. Tento neživý papír, krutý podvodník, byl jediný způsob, jak si ji vzít sebou.

Poté, co se narovnal na kožené židli z knihovny, to pocítil. Cítil teplo vzadu, na jeho krku.

Její.

Jen pouhá její blízkost ho nutila cítit zvláštní pocit, jako druh tepla, který vysílají žhavé uhlíky, když k nim hodíš kus dřeva. Věděl to, aniž by se otočil: Byla tam.

Přikryl její podobiznu vázanými dokumenty v jeho klíně, ale nemohl jí uniknout.

Jeho oči se přesunuly na čalouněný gauč ze slonoviny, kde se jen před pár hodinami neočekávaně objevila. Bylo to potom, co si chtěla odpočinout od své párty, v růžových hedvábných šatech. Radovala se, že je nejstarší. Měla v rukách hrst divokých bílých pivoněk. Stále si myslela, že dosáhla toho, že mu připadala nevinná, že jejich častá setkání v altánku byly pouze ... šťastné náhody. Tak naivní! Nikdy jí nemohl říct
- tajemství, které nesl.

Ahojky všem!!!

Já vím, zase jsem tu strašně dlouho nebyla...ale teď už to bude jiné!!! Začínám upe od začátku!!!Komplet nový začátek!!!! Proč jsem se tak rozhodla??? Možná Vám to příjde směšné, ale zrovna čtu knížky od Lauren Kate - Andělé: Pád a momentálně druhý díl Muka. Férově ty knížky - je to jeden příběh mno uvidíte samy...budu ho sem dávat po dílech....nikdy jsem nebyla na romantický knížky, spíš na horory a detektivky...ale tohle...podle mě je to něco jako Twilight sága akorát že tady jsou andělé...pane bože...já kvůli těm knížkám nespím!!!! Určitě si musíte myslet že jsem magor, ale je to tak...prostě fakt MAGOR:D:D:D Mno a rozhodla jsem se prostě, že začnu od začátku a tentokrát to opravdu dokážu!!! I kdyby mě to mělo zabít tak prostě zhubnu...Jsem odhodlaná na 100% a věřím, že to dokážu!!! Prostě jsem schopná se skoro všeho vzdát jen abych si splnila mé sny!!!

A JÁ TO DOKÁŽU!!! SPLNÍM SI SVÉ SNY!!!!

Taže to bylo trochu mých fantasmagorií a teď k realitě:D:D

Ne já to fakt dokážu...mám VÁS a VY jste má STRAŠNĚ VELKÁ PODPORA!!!! Takže sem jdu přidat pár dílů té knížky, přečíst si kousek dál druhého dílu jinak dneska zase neusnu!!!:D:D:D

TAK HODNĚ ŠTĚSTÍ V HUBNUTÍ KOČKY!!!! ;o)

Ahojky holky!!!

Všem se moc omlouvám, že jsem dlouho nic nepřidala, ale měla jsem angínu a teď ve škole absolutně nestíhám...musím toho tolik dohánět mno děs a hrůza!!!
Váha jde momentálně stranou jím na co mám chuť a kdy chcu, cítím se zatím hooodně unaveně, ale od příštího týdne by se to mělo zlepšit už mám skoro všechno dopsané a doučené, takže začnu zase přidávat...=)

Ahojky holky!!! Zase po dlouhé době...=)

Mno byla jsem ve fázi kdy se za sebe celkem dooost stydím takže jsem radši nic nepřidávala a celkem nebylo ani co přidávat....ale koukala se na vaše pokroky a holky klobouk dolů!!!=) Jste upe strašně moc moc moc šikovné...;o)

Jinak odedneška začínám zase s dukanovu dietou...snad už to konečně vydržím až do finiše...=)

Snídaně: nic spala jsem

Svačina: 4pl kuřecí šunky

Oběd: jogurt Beskýdek

Svačina: nic

Večeře: 5pl kuř. šunky, 3pl sýru

Tak držte palce holky!!! Jdu vás oběhnout...=)

Vaše Teujfel =o*

Ahojky holky, tak tu máme konec měsíce a začátak nového...Váha se nepohla, ale míry mě překvapily...=) Mno tak snad na konci měsíce už bude těch 55kg a aspoň o další 2cm u všeho méně...=)

fialová - žádná změna